Je to neuvěřitelné, ale ano, už jsem tu více jak měsíc! Po dlouhé odmlce (z důvodu nedostatku kreativity
) je tu další článek.
Čím dál víc si tu zvykám a začínám věci vnímat jako obyčejný člověk co tu bydlí a ne jako turista vykulený ze všeho odlišného. Pořád jsou tu ale věci, které mě překvapují.
A co tady celé dny dělám?
Chodím do školy, učím se Španělsky, chodím s host mamkou do posilovny, koukám na (většinou nefungující) Netflix, o víkendu jdeme do města nebo na rodinné setkání a nebo něco podnikáme s kamarády.
A protože jsem vám toho v předchozích příspěvcích popsala dost, ten dnešní bude hlavně fotografický.
Město
Typické domky nebohatých lidí (nechci říkat chudých, protože chudí lidé tady žijou ještě v horších podmínkách)
Příroda
Doufám, že rok bude stačit na to, abych všechno ochutnala.
Skoro všichni jsou tu věřící a někteří na mě koukají jako na mimozemšťana, když jim řeknu, že Česká republika je převážně ateistická. Pak následují otázky – Slavíte Vánoce? A Velikonoce? A proč je slavíte když nejste Křesťani?
Občas ve škole chodím za prvňáky, učím se s nima základy Španělštiny
V září se tu slaví Dia de Amor y Amistad, den lásky a přátelství. Všude jsou srdíčka, kytky, no jako na Valentýna.
To je zatím z mého měsíce v Kolumbii všechno, příspěvky teď už asi nebudou tak časté, ale nebojte, psát nepřestanu
Slunečné pozdravy z Cali 
T.
Další články od Terezy
