Nebude se mi chtít domů

Pomalu začínám chápat to o čem nám vyprávěl Rotex (studenti co už se vrátili z pobytu) na meetingách v Čechách. Nebyl tam jediný člověk co by nám řekl, že se po tom roce těšil domů. Říkala jsem si, že po roce už se přece musí stýskat každému, ale opak je pravdou. Po nějaké době vám dojde, že tohle není jen výlet, ale že jste právě našli nový domov. No a jde právě o to, že po skončení tohoto pobytu nevíte, kdy se do tohoto domova zase vrátíte. Když jsem odlítala z ČR, tak jsem měla a mám jistotu, že se tam v červenci zase vrátím, ale kdy se vrátím sem a tím nemyslím jen se přijet zase podívat, to můžu totiž kdykoliv, ale myslím tím opravdu vrátit. Trochu jsem nad tím dnes přemýšlela. Je to trochu smutná představa, ale tohle už se opravdu opakovat nebude a proto to musím užít co se dá, aby to potom bylo vlastně ještě těžší opouštět. No konec rozjímání nechci vám tu způsobovat depky. Dnešní den byl z pohledu činností opravdu normální. Škola, nuda, čínština a spaní toť vše.

Tancovat fakt neumím

Dneska máme první hodinu tance v Kaosiung, takže dnes škola jen dopoledne. Upřímně více než na tancování se všichni těšíme, že se zase všichni uvidíme. Absolutně všichni očekávali, že se budeme učit tradiční tance. Tím pádem nás dost překvapilo, když tam týpek začal valit nějaké pro nás neidentifikovatelné pohyby, které s tradicemi neměli nic moc společného, ale budiž. Dvě hodiny jsme se tam tak nějak plácali a kdyby tam nebyli Brazilky, které to svými tanečními schopnostmi zachraňovali, tak by nás možná poslali zpátky do školy, jelikož většina z nás je fakt marná. Po tancování nás čekala zdlouhavá cesta domů a jíst a spát bylo to jediné co jsem ještě dovedla.

Klasický den “blbec”

Dneska jsme se vyspali AŽ do 7:00. Ve škole totiž mají něco jako měsíční zkoušky, takže nám řekli, že tam nemusíme. My, ale stejně museli jet do města jelikož, máme lekce čínštiny na univerzitě. Řekli jsme si tedy, že to propojíme se společným obědem a procházce po městě. Z procházky toho moc nebylo a to jen kvůli místnímu autobusovému systému. Autobusy si tu jezdí jak chtějí v rozsahu od 15 minut před plánovaným příjezdem podle jízdních řádů, až po 30 min spoždění. Tentokrát autobus dorazil o 10 min dříve a my jsme ho jen viděli jak nám ujíždí když jsme vycházeli ze dveří a museli jsme čekat 1h na další. Na oběd jsme šli do nějaké pizzerie, kde mě nenapadlo se zeptat jestli jsou ty brambory zapečené ze sýrem nebo ne, takže jsem se moc nenajedla. Zachránil mě Family Mart. No dnešek byl celej nějakej pokaženej. Jako třešnička na dortu bylo, že začlo pršet a já jsem musela jet na kole 2km na autobusové nádraží. Není to sice moc, ale tady když prší, tak fakt prší. Autobus mi samozřejmě zase málem frnknul před nosem, ale tentokrát jsem ho naštěstí dohnala. Na uklidnění jsem si šla zaběhat a udělala si dobrou véču. Myslím, že to bylo jediné co šlo dneska hladce.

Day for girls

Ve škole pokračují měsíční zkoušky. Dneska byla v plánu hodina kaligrafie, no a jelikož jsme vůbec nebyli unavení nemohlo nás napadnout nic jiného než si před tím pořádně zašopovat. Holky si ještě musely vyzvednout kostými na neděli, tak jsme to s tím propojili. K obědu byli v plánu veganské knedlíčky, ale tak trochu mě zradili google mapy, takže místo knedlíčků byl bufet. Na kaligrafii to bylo moc super, vždycky mě tento typ výtvrného umění bavil nejvíce a rozhodně mi to jde lépe než to úterní tancování. Chození po městě jsme po dopoledni ještě neměli dost a tak nás nemohlo napadnout nic lepšího než zajít ještě do parku, čili to dneska dělá něco přes 22000 kroků. Unavení a neschopni ničeho dalšího jsme tedy večer padli do postele.

Škola v sobotu?!?

Přesně tak doslova jak je to napsané v nadpisu. Myslím, že historicky poprvé v mém životě jsem musela do školy v sobotu. Důvod je takový, že příští čtvrtek bude svátek a v pátek chtějí udělat ředitelské volno. A vynechat jeden den školy je prostě nepřípustné, takže to nahrazujeme takhle v sobotu. Škola, ale nebyla o nic kratší trčeli jsme tam klasicky do 16:00. Musím se, ale pochválit. Docela jsem si mákla a za sebe jsme udělala dobrej pokrok ve psaní čínských znaků. Z důvodu lehkého spacího deficitu jsem dnes běh vynechala a radši jsem šla do postele. No spánek, se ale jaksi nekonal. Nejdříve jsem si zavolala s mojí kámoškou z Čech a to mě probralo, takže jsem nakonec ještě zabrouzdala na YouTube a nakonec jsem šla spát normálně.

Udělali jsme si maškarní

Neděle opět nebyla moc odpočinková. Rotary mělo v Kaosiung nějakou charitativní akci, a my jako rotary studenti máme samozřejmě povinnost se takovýchto akcí účastnit. Na štěstí to nebyla ani nuda a to hlavně asi díky tomu, že jsme si vymysleli, že se převlečeme za nějaké šílenosti, takže nechyběl například ani kapitán Amerika, Červená karkulka, Joker, batman, nebo spiderman. Já osobně jsem se pokusila ze sebe udělat panenku Annabell, což mi den předem poradila Justine a Valentina. Nakonec jsem si spíš připadala jako pravá Šebestová akorát jsem místo rozpuštěných vlasů měla dva copánky a místo klasických šatů šebestové jsem měla moje puntíkaté. Díky Maxovi z Mexika jsme se ani nestrapnili naším vystoupením, protože díky němu jsme měli i úžasného zpěváka. Akce skončila neočekávaně brzy a tak jsme opět zabloudili do parku, kde jsme strávili zbytek odpoledne. Večer na autobusovém nádraží jsem si ještě povšimnula takového malého stánku, na kterém bylo ještě menším písmem napsáno vegetarian. Z hladu a radosti jsem tam tedy okamžitě zamířila a objednala si co jiného než zapečené knedlíčky bez sýra (takže vegan). Radost mi také udělalo, že chutnali i Manuele a to je to brazilka (v Brazílii je maso dost velká část kultury). Po tradičním nedělním telefonátu domů, jsem usla a ani nevim sama jak.

Další články od Natálie

Letní tábory

Prázdniny v zahraničí

 

Chceš prožít část letních prázdnin v roce 2020 v zahraničí? V Holandsku, Německu, Finsku, Anglii, Turecku, USA, Kanadě, Brazílii, Indii nebo na Taiwanu? Nebo v nějaké jiné zemi? 

Můžeš si vybrat mezi čtrnáctidenním táborem, kde budeš společně s dalšími 15 - 20 studenty Tvého věku z různých zemí, s kterými se budeš domlouvat anglicky, nebo měsíc s konkrétním kamarádem/kamarádkou v jeho rodině, a další měsíc společně u vás doma.  Zaregistruj se do našeho seznamu předběžných zájemců! 

Pro úspěšnou registraci do našeho seznamu potvrď prosím Tvoji emailovou adresu kliknutím na odkaz v emailu, který jsme Ti poslali. Po ověření Ti pošleme další email s odkazem na podrobnější formulář s Tvými osobními údaji a dalšími informacemi, které jsou nezbytné pro Tvoje přiřazení k Rotary klubu nejbližšímu Tvému bydlišti a přípravě Tvého pobytu v zahraničí. Vzhledem k tomu, že naše emaily jsou posílané automaticky a ve větším množství, je možné, že některý z nich skončí ve Tvé spamové schránce. Nezapomeň si ji tedy zkontrolovat! Děkujeme!

Pin It on Pinterest

Share This

Sdílejte tento příspěvek se svými přáteli!