Jelikož moje třetí host mamka pochází z městečka Carhue bydlí jsme se tam o Velikonocích. (Carhue je velmi blízko Salliquelo.) Už jsem si celkem zvyklá na 6 hodinové výlety. Nevím, jak jsem si kdy mohla myslet, že z Lužan do Karlových Varů je to dálka. Samozřejmě jsem většinu cesty prospala. ( No den předtím jsme byli navštívit mojí druhou rodinu, kam se přestěhovala Ece ( Turecko). A do postele jsme se dostali přibližně ve dvě ráno a v sedm jsme vyráželi.) Spali jsme u rodičů host mamky.

Ten den jsme šli zase spát hodně pozdě, jelikož večeře s rodinou se zas protáhla. Naštěstí jsme druhý den spali až do 11. Carhue leží v oblasti termálních pramenů, ale nejsou to prameny jako v Karlových Varech. Tady je síť jezer se slanou vodou a léčivým bahnem. Vlastně je to dost podobné Mrtvému moři. Taky v nich nežijí ryby. Ale okolo jsou velká hejna plameňáků. Roku 1985 se zvedla voda a zaplavila velkou plochu v okolí včetně jednoho turistického rezortu, který se jmenuje Epecuen. Něco kolem 20 let byl částečně pod vodou. Díky tomu z toho místa zbyli pouze ruiny stále z částí zaplacenou vodou. Zůstalo tam spousty mrtvých stromů, rozbořených domů a rozbitého nádobí. Dnes je z toho turistický navštěvovaném místo, kam jsme se vydali.

Když jste nevnímali smrad z léčivého bahna, byl to velmi zajímavý zážitek. Možná jsem divná, ale necítila jsem se tam nijak špatně, jen jaksi klidně. S Hanou a host taťkou jsme přelézali suť a zkoumali, co všechno tam zbylo. Bylo to velmi zajímavé místo a mam odtamtud velmi pěkné fotky. Byla jsem překvapená, když jsem se dozvěděla, že jsme jen hodinu a půl cesty od Villa Ventana, které jsem navštívila s první rodinou. No, a protože hodina a půl pro Argentince není nijak obrovská vzdálenost, tak jsme se tam vydali na celodenní výlet. Samozřejmě jsme nešli na sedmihodinový výstup až k oknu, které je na vrcholku jedné hory, ale vyšlápli jsme si jen kopeček kvůli vyhlídce do kraje. To bylo štěstí pro mě, protože už předchozího dne moje kolena dostala dost zabrat a i po tomhle krátkém výšlapu mě dost bolela. Také jsem si znovu po dlouhé době sedla na koně. S host taťkou a Hanou jsme jeli na 40 minutovou vyjížďku. Upřímně, já se trochu předváděla, když jsem rozhýbávala koně, na kterém jsou seděla.  Ale jako koňák musím uznat, že tady mají opravdu hezké koně. (zdejší směsky mám radši, než některá čistokrevná plemena.) No po tomto super zážitku jsme byli už celkem utahaní, takže jsme se akorát stavili v turistickém městečku na maté a svačinu. Naše trojice. (Host táta, já a Hana) jsme si trochu zablbli na hřišti a pak jsme se vydali na zpáteční cestu.

Další články od Magdy

Studium v zahraničí

Studium v zahraničí

pro středoškoláky

 

Chceš prožít nezapomenutelný školní rok 2020/21 v USA, Kanadě, Brazílii, Mexiku, Argentině, Kolumbii, Japonsku, Thajsku, Koreji, Austrálii, nebo na Taiwanu? Nebo v nějaké úplně jiné zemi? Zaregistruj se do našeho seznamu předběžných zájemců! 

Pro úspěšnou registraci do našeho seznamu potvrď prosím Tvoji emailovou adresu kliknutím na odkaz v emailu, který jsme Ti poslali. Děkujeme!

Pin It on Pinterest

Share This

Sdílejte tento příspěvek se svými přáteli!