A je tu jaro!

Měsíc uplynul ani nevím jak. Je to až děsivě rychlé. Nepostřehla jsem kdy, ale Argentina mi přirostla k srdci. Klid a uvolněná atmosféra, která okolo mě proudí, je naprosto skvělá.

Jak už jsem v minulém článku zmínila, mám za sebou pár velmi pěkných zážitků. Pravda je taková, že jsem před příletem očekávala úplně jiné. Přes všechny kladné i záporné chvíle ničeho nelituju. Dalších příjemných zážitků, které mám z minulého měsíce, jsou:

Oslava jara

Nevím jak je to v jiných místech, ale my nikdy neslavili nějak moc příchod jara. Tady je každá záminka pro volno a oslavu ať už s tancem a zpěvem, nebo jen posezení s kamarády, dobrá.

Jaro pro mě jako studentku střední školy znamenalo den před zúčastnit se (i když jen jako divák) taneční soutěže mezi třídami. Bylo to velmi zajímavé a velmi nápadité. Bohužel moje třída nevyhrála, ale nikdo si z toho nic moc nedělal. Po téhle dvou a půl hodinové akci jsme měli volný program. Mohli jsme si koupit hamburger čerstvě připravovaný, nebo nějaký zákusek, který si mladší studenti přinesli. Mohli jsme hrát různé hry nebo si jen tak hovět na velmi teplém sluníčku. Druhý den 21. září jsme nemuseli do školy! (jo už zasJ) Večer mě čekala schůzka mého Rotary clubu. Potkala jsem se tu se dvěma dalšíma studentkami Luisou z Německa a Petreou z Dánska. Hádejte, co jsme měli k večeři? Ano, hamburgry. Bylo to fajn, ale ke konci jsem byla unavená.

Další příjemná chvíle byla při druhé návštěvě Buenos Aires

Na tu jsme se vydali společně s holčinou z Dánska, Petreou. Při dvouhodinové prohlídce města jsme měli anglicky mluvícího průvodce. Bylo to velmi zajímavé a poučné, jen trošku dlouhé. Moc jsem si to užila. Už jsem si zvykla, že o víkendu se obvykle setkáváme s přáteli rodiny. Je to moc příjemné.

Omlouvám se za stručnost, ale kdybych se moc rozepsala, nevěděla bych, kdy přestat. Mám to tu moc ráda, ale musím se přiznat, že mi chybí vesnice. Mohla jsem jen tak vyběhnout na louky a procházet se. Nikde v těsné blízkosti dům. Přesto si každou chvíli tady vychutnávám.