Výlet k jezeru La Cocha

V pondělí jsem zahájila svůj třetí týden školy a docela jsem se těšila, protože mi začínaly moje první extra classes – volejbal a cheers, tedy roztleskávačky. Musím uznat, že cheers jsou vážně náročné, vůbec jsem si nemyslela, že to bude takhle těžké.

Na druhou stranu mě hrozně bavil trénink volejbalu. V Česku volejbal nehraju, ale tady mi to docela jde. Jenže je to docela nabité – po škole mám jenom hodinu na to jít domů, rychle se najíst a pak zpátky na tréninky. A odpoledne ještě chodím na lekce španělštiny, abych to pořádně potrénovala. Myslím, že se mi zatím španělština docela zlepšila.

V úterý jsme měli den v divadle, kde jsme zpívali hymny a i hymnu školy. Naše třída měla připravenou prezentaci, ale já jsem naštěstí nevystupovala. Odpoledne jsem si odpočinula a večer jsem s mojí host rodinou koukala na MasterChefa.

Ve středu jsem si koupila nové sportovní boty na volejbal a ve čtvrtek mi den utekl jako voda. Jenže moji host rodiče zapomněli, že mám tréninky, takže mě vyzvedli pozdě a já měla asi jen 10 minut na oběd. A zrovna jsme měli jako přílohu popcorn, což je tady úplně normální věc – takže jíst to vidličkou během pár minut nebylo zrovna ideální. Na cheers jsme ten den dělali flexibilitu, což mi docela šlo, takže to byla fajn hodina.

V pátek jsem měla jít s kamarádkou Juli koukat na fotbal mezi naší školou a druhou školou, ale nakonec se to zrušilo. Tak mě místo toho vzala na večeři, kde jsem si dala tacos a marakujovou limonádu – bylo to fakt strašně dobré a večer jsme si moc užili.

V sobotu jsem měla Rotary akci, kde jsme rozdávali jídlo lidem v nouzi. Bylo to silné a pro mě hodně emotivní – tančili jsme s nimi, snažili jsme se jim zvednout náladu, a nakonec jsme jim předali jídlo. Bylo ale těžké vidět, v jak těžkých podmínkách žijí, a v autě jsem měla slzy na krajíčku. Večer jsem šla ještě na narozeninovou oslavu výměnného studenta z Finska a bylo to moc fajn.

Neděle ale byla asi nejlepší den z celého týdne. Můj host brácha Sebastián slavil 15. narozeniny a vyrazili jsme to oslavit k jezeru La Cocha. Cesta trvala asi 40 minut a výhledy byly nádherné. Když jsme dorazili, dali jsme si k obědu místní rybu – vypadala jako pstruh, ale chutí byla trochu blíž lososovi. Potom jsme se vydali na projížďku lodí po jezeře, které je opravdu obrovské – má na délku kolem 25 km a v nejširší části asi 5 km. Uprostřed je ostrov s národním parkem, kde jsme se vyfotili a prošli si kousek přírody. Také jsme si tam koupili jahody se šlehačkou a samozřejmě sýrem, protože ten tady v ničem nemůže chybět. Jen jednou se nám loď na chvíli pokazila a nechtěla se rozjet, takže jsme asi 10 minut stáli uprostřed vody. Trochu jsem se bála abych zpět k autu nemusela doplavat. Večer jsme pak ještě doma oslavili Sebastiánovy narozeniny s celou rodinou a jeho kamarády. Bylo to moc fajn a večer jsem si užila.