Budou to dva týdny, co jsem ve své druhé rodině. No a musím říct, že je to zatím skvělý. Zvykla jsem si dost rychle a lehce. S touhle rodinou už jsem totiž byla například v Ottawě, týden jsem tu u nich bydlela v říjnu a taky jsme byli párkrát v Quebecu. Takže to nejsou vyloženě lidi, kteří by pro mě byli uplně noví. Mám tu jednoho bráchu, kterýmu je 15 a v sobotu přijede kluk stejného věk, který tu bude na 3 měsíce taky na výměnu.

S rotary nás teď čeká několik akcí a jedna už proběhla. Minulý týden jsme neměli ve čtvrtek školu, protože bylo moc ledu na silnicích a v pátek bylo volno. Hezky jsem se teda prospinkala a v pátek po obědě jsme vyrazili do Quebecu.

První, co jsme měli na programu se jmenuje “Glissade”, netuším jak bych to přeložila a jestli to vůbec v češtině existuje. Každopádně jsme se klouzali po sněhu na nafukovacích kruzích po sjezdovkách. Bavilo mě to do tý chvíle, než se tři lidi, s kterýma jsem se měla sklounout, sklouzli beze mě a já tam zůstala nahoře a bez kruhu😄. V tu dobu už za chvíli zavírali, tak jsem někde sehnala kruh a musela se odhodlat sklouznout se sama. Spali jsme v jedný škole poblíž, kde jsme ještě večer snědli milion věcí, povídali si a všichni (nedobrovolně) museli poslouchat můj výběr písniček. 

Ráno jsme měli výbornou snídani a pak už vyrazili do hotelu z ledu. Doteď asi nepochopím, že fakt někdo zaplatí 300$CAD (nejlevnější pokoj) za spaní v -20 st. Nebo třeba 700$CAD, kde mají teda aspoň SPA hned vedle. Odpoledne jsme popojeli kousek dál na lyžování, kde jsem já a holčina z Finska neměli jako jediné kurz lyžování. Lyžovala jsem potom s některýma lidma, kterým asi v půl pátý skončil kurz, takže jsem dost čekala a tak začlo remcání jaká je mi zima. Ještě aby ne, bylo -22 st!!

Večer jsme ale pěkně rozmrzli ve SPA, které bylo sice venkovní, takže přebíhaní bylo lehce mrazivé, ale bylo to tam krásný. Do školy, kde jsme spali, jsme dorazili po dvanáctý a stejně jako v pátek jsme jedli, mluvili a já pouštěla, mého názoru, nejlepší hudbu. Nedělní ráno jsem vůbec nezvládala, tak jsem vstala pět minut před snídaní a největším úspěchem byly vyčištěné zuby.

Dopoledně jsme ještě hráli v tělocvičně badminton a ostatní volejbal nebo basket. Původně byly na plánu venkovní aktivity, ale sněhová bouře nám narušila plány. Mě a Suphandu (holčina z Thajska) vyzvedla moje první rodina. Víkend mám pocit, že dospávám ještě teď, ale asi ani nemusím říkat, jak to za to stopro stálo. Leden utekl dost rychle, ale i přesto jsem poslední dva/tři týdny asi nejvíc cítila tu vzdálenost. Budu v půlce a na jednu stranu mi přijde, že těch pět měsíců uběhlo rychle, a na druhou stranu mi přijde, že jsem tu už hrozně dlouho.

Občas si skoro nedokážu představit jak pak najednou budu zase žít v Česku a jak mi vlastně bude chybět spoustu věcí odsuď. 

Užívejte si normální zimu v Česku bez sněhových bouří a x cm ledu.😄

Další články od Kláry

Studium v zahraničí

Studium v zahraničí

pro středoškoláky

 

Chceš prožít nezapomenutelný školní rok 2020/21 v USA, Kanadě, Brazílii, Mexiku, Argentině, Kolumbii, Japonsku, Thajsku, Koreji, Austrálii, nebo na Taiwanu? Nebo v nějaké úplně jiné zemi? Zaregistruj se do našeho seznamu předběžných zájemců! 

Pro úspěšnou registraci do našeho seznamu potvrď prosím Tvoji emailovou adresu kliknutím na odkaz v emailu, který jsme Ti poslali. Děkujeme!

Pin It on Pinterest

Share This

Sdílejte tento příspěvek se svými přáteli!