Po dlouhé cestě přes Atlantik, jsem konečně dorazil do hlavního města Peru – Limy. Limu ani rodinu v Limě popisovat nebudu. Pobyt v Limě a v této rodině je totiž pouze dočasný. Napíšu zde ale něco o tom, jak jsem se potkal s mými novými kamarády. Můžu už teď říct, že jsou to kamarádi do konce života?

Když jsem se dozvěděl, že do Peru jedu sám z celého Česka a Slovenska, byl to pro mě šok. Nechtěl jsem tu být sám. Nemít žádného kamaráda, se kterým si budu moct v mateřštině pokecat. Nikoho se nebudu moct ve svém jazyku zeptat „Hele tak co? Rozuměl si? Já vůbec nevím, o co go.. Co máme vlastně teď dělat??“. Bál jsem se. Proto když jsme přijeli na sraz prvního společného setkání, jsem byl celý nesvůj. Všichni se spolu bavili, smáli se, znali se. Já nic.

20545613_10203682998750814_6673707892342277942_o
Všichni ze stejné země, si měli udělat fotku s jejich vlajkou a vlajkou Peru. Já jsem sám.. Bylo to hodně vtipný!

(Teď přeskočím nějaký ten čas a posuneme se o půl hodiny dál) Tyjo čeho jsem se to bál?! Prej nebudu mít žádný kámoše. Pfff!! Všichni jsou tak v pohodě. Ten jazyk je trošku bariéra, ale pokud nerozumím, můžu se zeptat a každý mi to rád vysvětlí. Akorát to není v mém jazyce..

(Opět skočí v čase. Nemá cenu popisovat jak se to průběžně vyvíjelo. Proto skočím až na konec celého kempu) Nechce se mi je opouštět.. Za ty tři dny, co jsme spolu byli jsme prožili tak hodně zážitků!

20507266_10203682986910518_1826311500099135031_o
Asi největší zážitek. V průběhu kempu jsme byli rozděleni na čtyři týmy a neustále jsme mezi sebou soutěžili. Tato hra měla být na čtvrt hoďky. Nakonec jsme ji hráli asi hodinu a půl… Ta nezapomenutelná atmosféra..!

Jak zpětně přemýšlím o tom mém počátečním strachu, něco jsem si uvědomil. A to, že není čeho se bát. Tento kemp není jako normální letní tábor, na kterém se sejde spoustu rozdílných dětí. Někoho sem poslala maminka, někoho strýček, jeden má rád buchty a jiný zase pomazánku Sloní žrádlo. Ne, tak to opravdu není. Kompletně všichni co tu jsme, máme totiž dvě věci společné: jsme na rok v Peru a všichni jsme tak trošku blázni, že jsme na rok v Peru. Tyto dvě věci, nebo vlastnosti, jsou základní skladební dvojce porozumění. A pokud si s někým rozumíte, lehce se z toho stane přátelství. Chce to ale taky trošku toho chtění..

Krátce ještě k tomu kempu – bylo to super! Kromě skvělých nových kamarádů, Rotary district 4455 – Peru, pro nás připravil na tyto dny tak skvělý program! Dozvěděli jsme se tolik věcí. O bezpečnosti, o Peru, o všem co člověk potřebuje při vstupu do nového světa. Na rok. Také jsme měli základní kurzy sebeobrany, spoustu zábavných her a nesmírně málo spánku. To všechno na pobřeží oceánu!

20617027_10203682994910718_6813032303298930811_o
Hráli jsme si! Tento den zrovna nebylo moc hezky, ale na atmosféře a našeho štěstí ze života to neubralo.

Další články od Martina

Pin It on Pinterest

Share This

Sdílejte tento příspěvek se svými přáteli!