fbpx

Moji drazí! Pokud sledujete můj blog, určitě vás překvapil tento název tohoto článku. Neříká totiž nic o prvním a posledním školním dnu, jak jsem sliboval ve článku o škole. Článek už mám dopsaný a chybělo ho už jenom zveřejnit. Na konci článku jsem vám chtěl popřát veselé Vánoce a šťastný nový rok. Jak tak ale poslední dobou přemýšlím, chtěl bych se maličičko na toto téma rozepsat.

Vánoce tu nejsou. Nebo aspoň mě to tak přijde. Vlastně všem ze severních zemí. Přijde nám to proto, protože je tu právě léto. To znamená, že je vedro a dny se prodlužují a noci zkracují. Chybí mi zima, pár vloček sněhu přetvořené do zašedlé břečky, mráz, mokro, vůně punče, adventní věnce, mašinka, vůně stromečku, maminčino cukroví, těšení se na Ježíška, kuchání kapra, české pohádky, akademie v mojí škole v Prostějově, kupa učení přes Vánoční prázdniny, všudypřítomná vánoční atmosféra… Všechno co se týče Vánoc.

Chybí mi to vlastně? Dnes jsem se probudil a jakože cože lol.. Za dva dny Štědrý den. Vůbec mi to nepřijde. Vůbec nevím, že nějaké Vánoce jsou.

Pryč ale od Peruánských Vánoc a zpět k těm našim. Vánoce jsou svátky klidu v kruhu rodiny. S mojí vlastní nejskvělejší rodinou to tak vždycky bylo a bude. Moc jsem se na Štědrý den a následující dva svátky Vánoční vždycky těšil. Všechno to bylo krásné, milé a vánoční. Ale Ok. Toť vše. Teď je to pět měsíců, co jsem v Peru. Sám bez mé nejskvělejší rodiny. Nechci říct, že je mi smutno a stýská se mi. Prostě mi všichni zkrátka chybíte. To je ale normálka a s tím jsem tu jel.

V tomto období jsem si uvědomil, že nejkrásnější svátek roku je opravdu celý o rodině, lásce, spříznění a porozumění. Není o dárcích, stresu, rychle napečeném cukroví, depresích co má kdo koupit, aby se zavděčil a protějšek byl šťastný, dopravních zácpách… Je o rodině, lásce, spříznění a porozumění. Pak totiž víte, co máte darovat. Pokud ne, nedělá vám problém nad vymýšlením strávit spoustu času. Cukroví pečete s láskou pro druhé, ne proto, že to je tradice, která se každý rok dělá. Nedělá vám problém chvíli postát v řadě aut. K rodině si totiž najdete cestu vždycky. Pokud vy ne, ona k vám ano.

Važte si rodiny. Buďte s ní. Užívejte si každou chvilku tohoto klidu spříznění. Pokud to tak necítíte nebo neděláte, vyjeďte na rok do Peru. Pak vám to dojde.

Veselé Vánoce rodino! Veselé Vánoce i vám moji milí kamarádi! Vám, co si navzájem tvoříme školní den. Vám, co si plníme divadelní sen. Vám, za kým jezdím tak rád do Olomouce. Vám, s kým běhám překážky v atletice. I vám, tam v dáli u starýho mlýna. Všem.

Další články od Martina

Pin It on Pinterest

Share This

Sdílejte tento příspěvek se svými přáteli!