fbpx

Dnes jsou to přesně 2 týdny, co jsem tady. Ani nevím, jestli mi to přijde hodně, a nebo málo. Každopádně mi přijde, že už sem tak nějak víc patřím. V tomto týdnu jsme trávili hodně času s rodinou a také s přáteli mých host rodičů, se kterými jsme měli další oběd. Jedli jsme hodně masa, hráli basket, fotbal, hráli různé hry s mojí mladší host sestrou a její kamarádkou a smáli se.

1. školní den

30.7. byl den, kdy jsem šla poprvé do školy. A také to bylo asi od první třídy poprvé, co jsem se tak těšila. Těšila jsem se na to, jak poznám spolužáky, učitele, budovu školy a celkově jak to tam chodí. Představovala jsem si, jaké to asi bude, být někde nová. Když už konečně nastal ten den a my v 6 ráno vstávali, začala jsem být trochu nervózní.

Za chvíli už jsme všichni seděli v autě a pocit nervozity se stupňoval. První věcí bylo už to, že my tři holky jsme na sobě měly uniformy a v podstatě všude, kam jsme se podívali, byly děti v různých uniformách. A věc druhá je to, že v Brazílii jezdí autem do školy snad úplně každý, i ten kdo to má blízko. No a tak je každé ráno velká dopravní špička a lidé jsou nervózní a troubí na sebe.

No, ale už k samotné škole. Přesuneme se v čase na 7:20, kdy naše škola začíná (jmenuje se Colégio Sagrada Família). V tento čas mě paní ředitelka vedla do třídy a já se najednou strašně bála. Co když mě spolužáci nepřijmou? Co když budu jen ta nová holka? Neumím jazyk a oni moc dobře neumí anglicky, jaké to vlastně bude? Ptala jsem se sama sebe.

Ale už za pár minut jsem zjistila, že jsem se bát vůbec nemusela. Spolužáci i učitelé jsou úžasní. Vzali mě mezi sebe a hodně se zajímali. Dnes už to byl ve škole můj třetí den a je to snad čím dál tím lepší. A přijde mi, že rok začíná. Všechny ty smutné první momenty mám za sebou a už je důležité koukat se jen na to dobré.

Rotary meeting

30.7. a den ještě nekončí, dnes mě čekala ještě jedna důležitá akce a to byl můj první rotary meeting mého host klubu Rotary club Blumenau Flores do Ipe, který tvoří 22 žen. Scházejí se každé pondělí v 19:00. A toto pondělí bylo výjimečné nejen proto, že jsme s mojí host sestrou přišly v našich rotary sakách, ale hlavně proto, že nás navštívil guvernér distriktu, který je hlavním organizátorem naší výměny. (nevím přesně jak se mu říká, ale pro ty, co znají pana Baráka, tak tento pán je na stejném postavení).

Daroval nám s Giu, která jede do Mexika pár rad ohledně výměny, povyprávěl nám pár příběhů, navečeřeli jsme se, udělali spousty a spousty fotek, no a mohli jít všichni domů. Ale nemyslete si, zas tak rychlé to nebylo. Strávili jsme tam asi 3 a půl hodiny. Ale hlavní závěr tohoto meetingu je, že tento člověk, který bude součástí mé výměny, je asi ten nejvtipnější člověk, kterého jsem za poslední dobu poznala.

Další články od Verči

Pin It on Pinterest

Share This

Sdílejte tento příspěvek se svými přáteli!