Je 15.6 a já mám před sebou poslední 3 dny mojí výměny.

Ze všech stran se na mě valí otázky typu „jsi ráda, že jedeš domu?“, „Chtěla by jsi v Brazílii už zůstat napořád?“. Všichni jen mluví o tom, kdy kdo odjíždí a jaké to bude. A já na žádnou z těchto otázek nemám odpověď. Vůbec se mi nechce opouštět tenhle můj brazilský život, rodiny, kamarády a hlavně ostatní výměnné studenty. Na druhou stranu už se strašně moc těším až obejmu rodiče, uvidím všechny mé kamarády a zase budu doma, tam kde to tak dobře znám.

Tento rok byl neskutečný. Tady jsem se naučila, co to doopravdy znamená, když vám někdo chybí. Naučila jsem se víc smát a víc brečet. Došlo mi, kdo za mnou stojí a stát bude vždycky a hlavně to, jak je pro mě strašně důležitá moje rodina doma. Poznala jsem tady ty nejlepší kamarády, jaké si můžete přát. A tohle přesně jsou ti lidé, se kterými jsem si naprosto jistá, že zůstaneme v kontaktu i za deset let. I když každý bydlí na jiném konci světa.

I přes tohle všechno to tu vždycky nebylo růžový. Občas jsem si říkala, co by se stalo, kdybych to vzdala a odjela domů? Ale já to nevzdala a díky tomu jsem zažila ty nejúžasnější chvíle. Před měsícem jsem oslavila svoje 18. narozeniny a to co pro mě všichni moji kamarádi, rodiny a dokonce i lidi z Česka připravili bylo neskutečné. V tu chvíli mi došlo, jak moc vděčná a pyšná jsem, že mám okolo sebe tyhle lidi.

Další články od Verči

Pin It on Pinterest

Share This

Sdílejte tento příspěvek se svými přáteli!