Dneska je 16.července a to znamená, že do mého odletu chybí přesně 1 den. Vůbec nechápu, jak se to stalo. Je neskutečné, jak rychle to uteklo. Po všech těch přípravách, přihláškách, vyplnění všech možných i nemožných dokumentů, je to konečně tady. Zítra je den s velkým D, den kdy se mi splní sen.
Nejspíš se ptáte, jak se cítím. Ale na tuhle otázku asi nemám úplně jednoznačnou odpověď. Moje pocity jsou teď strašně smíšený. Je to ten nejúžasnější pocit na světě, ale i ten nejhorší. Na jednu stranu jsem se už teď do Brazílie zamilovala a neskutečně se těším až poznám moje host rodiny a výměnné studenty, vlastně úplně všechny. Ale na tu druhou stranu je strašně těžký a hlavně divný loučit se s nejbližšími lidmi na rok. Většinu mých kamarádů už neuvidím, s některými sem neměla možnost ani se pořádně rozloučit.
Loučení s rodinou bude ještě horší. Ale i přes to všechno bych tuhle příležitost za nic na světě nevyměnila. V posledních dnech poznávám, ještě víc než normálně, jak skvělé lidi kolem sebe mám a ptám se sama sebe, jestli dělám správnou věc. Ale je to zbytečný se ptát, vím že jo. Bude to nejlepší rok!
Další články od Verči
