​Jak tu tedy karanténa probíhá?

Australané jsou poměrně uvolnění ve všem, co mi tak přijde, a bylo to dost vidět i v posledních měsících. Koncem března se zavřely školy a všechny podniky, co nebyly nezbytné. Ale třeba opatření roušek se tady vůbec nezavedlo a za celou dobu jsem viděla možná tak 3 lidi nosit roušku. Cedule o social distancing jsou ale u všech parků, ve všech obchodech a podobně a lidé to sice dodržují, ale to neznamená, že by byly prázdné ulice.

Teplota vody v moři je stále přijatelná a zakázat surfování by si nikdo nedovolil, takže moře je až přeplněné lidmi. Na plážích se ale zůstávat nesmí, tak aspoň okolo pobřeží lidé jezdí na kolech, běhají nebo jen chodí. Lidé tu holt rádi sportují a užívají si sluníčka před zimou.

Škola v karanténě

Kéž bych tak mohla říct, že zavření škol pro mě znamená prázdniny. Naopak, moje škola má opravdu skvělý online systém, na který jsme se napojili hned od prvního dne a funguje. Musím být opravdu připojená od 9 ráno do 3 odpoledne každý den a mám hafo práce, až se mi to nelíbí. Ale zase apoň mě to nějak zaměstnává. Některé školy už jsou od tohoto týdne otevřené a i ta moje bude asi brzo zase zpátky ve starých kolejích.

Zima?

Zima se opravdu blíží, Australani dokonce vytáhli bundy ze skříní a měla jsem pár vtipných zážitků, kdy jsem si šla zaplavat a pár lidí na mě koukalo jako na blázna, já v plavkách, oni v teplých bundách. Ale jo, musím sama uznat, že se ochladilo (málem jsem v tom moři umrzla). Je to jiné než u nás doma, 15 stupňů je tady zima a tak to je. Největší rozdíl dělá topení uvnitř domů, které se tady nevede. Vůbec. Takže uvnitř je fakt kosa a bez krbu by to nešlo. Zlatý topení.

Co teď ?

Pomalu a trochu nejistě se všechno vrací zpátky do normálu, příští týden se i otevírají restaurace a podobně a do školy bych se taky měla dostat. Mám tu ještě dva měsíce a upřímně netuším, co mě čeká. Náš rotary výlet po Austrálii se nezrušil, ale snad jen posunul a věřím, že je hodně, na co se stále můžu těšit, vždyť konečně je to nejlepší počasí v roce 😀

Ráda bych na závěr napsala něco pozitivního, ale úplně nevím co, protože vím, že hodně lidí je teď v těžké situaci a není to sranda. Tak jen snad:

I can’t change the direction of the wind, but I can adjust my sails to reach my destination.

Další články od Kristýny

Pin It on Pinterest

Share This

Sdílejte tento příspěvek se svými přáteli!