Právě jsem strávila rok v Austrálii. Není mnoho lidí mého věku, kteří by mohli říct, že strávili rok v zahraničí, natož v u protinožců. Ale musíříct, že to stálo za to, a ještě mnohem víc. Na letišti v Praze se se mnou loučili pouze moje rodiče a o 24 hodin později mě na letišti v Sydney vítal president mého hostitelského Rotary klubu Newcastle Enterprise. Hned jako první jsem samozřejmě nasedla do auta na špatnou stranu, jezdí se tam přece nalevo. (Teď po návratu do ČR na to naopak zapomínám, hlavně na přechodu..) 

Newcastle

Celý rok jsem bydlela v krásném městě Newcastle, které se nachází na východním pobřeží Austrálie, 2 hodiny jízdy na sever od Sydney. Newcastle je známé především těžbou uhlí, které se odtud ve velkém vyváží. Přímo ve městě se také nachází čtyři nádherné pláže, tudíž tu najdete mnoho surfařů a milovníků velkých vln, v zimě dokonce i velryby. A žraloky, ty hlavně. Newcastle mi opravdu přirostl k srdci a po tom roce jsem nechtěla ani odjíždět domů. 

Host rodiny

Za těch skoro dvanáct měsíců jsem vystřídala šest hostitelských rodin. V jedné jsem byla čtyři měsíce, v jiné pouze tři týdny, takže to nebylo nějak pravidelné. Tři z nich byly rodiny s dětmi a tři byly pouze starší manželské páry z mého Rotary klubu. Bydlela jsem tedy i v šesti různých částech města a nakonec jsem se tam vyznala lépe než místní. Měnit tolikrát rodinu nebylo nejlehčí, ale myslím, že mě to naučilo veliké toleranci, protože jsem se musela často přizpůsobovat naprosto jiným povahám a fungování rodin. Se všemi jsem ale vycházela dobře a jsem s nimi stále v kontaktu. 

Škola

Školu jsem celý rok měla stejnou (Hunter School of Performing Arts), jen jsem byla ve dvou ročnících, protožškolní rok v Austrálii začíná v lednu. Měla jsem tak to štěstí zažít si půl roku junior a půl roku senior highschool. Anglicky jsem rozuměla dobře už po příjezdu, tudíž jsem ve škole byla jako jeden z australských studentů. Zúčastňovala jsem se všech hodin a plnila úkoly i zkoušky tak jako všichni ostatní. Někdy to bylo docela náročné, protože mi učitelé opravdu nedávali žádné výhody, ale zase jsem se toho spoustu naučila a rozhodně to za to stálo. Opravdu jsem si oblíbila nošení uniforem, i když musím uznat, že v létě to někdy bylo peklo, hlavně ve dnech, kdy bylo přes čtyřicet stupňů. Ostatní studenti se se mnou bavili, měli zájem a zřejmě jsem opravdu zapadla, protože ke konci roku, když jsem měla odjíždět, se mě jeden spolužák zeptal: Počkat, ty nejsi Australanka? 

Vztahy

Kamarády tedy v Austrálii opravdu mám a díky Rotary i všude po světě. V mém distriktu nás bylo přes Rotary na výměně pouze třináct, ale díky tomu jsme se opravdu dobře poznali a jsme si všichni hodně blízcí. 

Austrálie

Než jsem odjela, každý mi říkal, že jediné, co v Austrálii uvidím, jsou hadi, pavouci a žraloci a že asi umřu horkem. Opravdu to tak není, hlavně ve městě, pořádného hada jsem viděla jen jednou a ruce ani nohy mi nechybí. Příroda Austrálie je sice nebezpečná, zato překrásná a naprosto odlišná od české. Bohužel jsem se nedostala ven z Nového Jižního Walesu, protože kvůli covid-19 byl zrušen náš velký trip okolo poloviny Austrálie. Nemohla jsem tedy poznat spoustu míst, ale i tak vím jak nádherně rozmanitá Austrálie je a rozhodně je tam co poznávat. 

Lidé

Nevím, zda to je tím, že v angličtině se nevyká, ale lidé jsou v Austrálii tak vstřícní! Není divné, když se vás někdo neznámý zeptá, jak se vám daří nebo když si s vámi cizinec začne jen tak povídat. Všichni jsou tam také neskutečně aktivní, v šest ráno je město plné běžců, cyklistů a moře zas plavců a surfařů. Díky teplotám se dá být venku celý rok a lidé opravdu milují čerstvý vzduch a slunce. 

Nečekané

Za ten rok se stalo hodně nečekaného. Prožila jsem nejhorší australské požáry za posledních 100 let. Po nich v lednu přišly povodně a ani ne dva měsíce potom světem otřásl covid-19. Měla jsem to štěstíže moje výměna nebyla ukončena předčasně že se o mě můj hostitelský klub postaral. 

Závěrem

Rozhodně stojí za to jet na výměnu, ať už to bude do jakékoliv země, protože záleží hlavně na lidech. Rok, kdy jsem byla v zahraničí, mě toho opravdu hodně naučil a nikdy toho nebudu litovat. Děkuju, Rotary. 

Další články od Kristýny

Pin It on Pinterest

Share This

Sdílejte tento příspěvek se svými přáteli!