Poslední měsíc. Plno emocí. Málo času.

Cítím se neskutečně vděčná za tenhle čas, protože vím, že většina z nás, co jsme z Česka skoro před rokem odjeli, už je zase zpátky doma kvůli covid-19. A já mám to štěstí být stále tady v Austrálii. Virus je sice pořád problémém i tady v Austrálii, ale v NSW je život v podstatě zpátky v normálu. Je mi strašně smutno, když sleduju zprávy a vidím, co se děje kolem světa, zatímco tady se mám tak dobře. Ale právě proto dýchám plnými doušky, každou vteřinu.

Zpátky ve škole jsme už od druhé poloviny května. Nejdřív jsem se netěšila, protože přece jenom online škola je víc spaní a klidu doma, ale je to úžasný být zase zpátky. Dokonce i ta uniforma mi dělá radost. Dnes jsou to dva poslední týdny, co tu ve škole mám a to znamená i spoustu práce a testů, ale miluju to. Je to spousta kreativní práce, což je docela odlišný od školy doma, tak si to ještě musím užít.

Zima už opravdu je, ikdyž je to trochu zmatek. Některé dny mrznu a jindy si zase jdu zaplavat. Ale obloha je věčně modrá a je to radost. Za poslední měsíc jsem strávila nejvíc času s ostatními výměnnými studenty, což jsou ty nejlepší chvíle a byli i slzy, protože některým jsem již musela říct moje goodbyes. Domů – těším se? Přemýšlím o tom, pořád. Vím, že se spíš víc netěším, protože se bojím přijít o ty lidi, které mám tady, ale zase vím, že se mám i na co těšit v Česku. Tak za měsíc.

Další články od Kristýny

Pin It on Pinterest

Share This

Sdílejte tento příspěvek se svými přáteli!