Ahoj z Austrálie,
tento příspěvek bude o mém druhém Rotary výletu. Takže jestli se chce dozvědět, co jsme to vyváděli, tak čtěte dál a můžu říct, že se máte na co těšit :-D.
V sobotu ráno jsme s Annou vstávaly v 6:00 a připravovaly jsme se na cestu za velkým dobrodružstvím. Rozloučily jsme se s Trentem a Travisem. Emily nás pak odvezla do Rotary domu ve Wacolu, což je asi 25 minut od jejího domu. Dostaly jsme Roundabout trička, pozdravily jsme se s ostatními inboundy (lidi ze zahraničí) a rotariány z distriktu, a seznámily se s outboundy (lidi chystající se do zahraničí), kteří absolvovali výlet s námi. Naložili jsme věci do busu, vyfotili se a nalodili se na palubu. Naše první zastávka byla Toowoomba, kde jsme přibrali pár dalších lidí u Picnic Pointu. Na výborný oběd jsme se stavili ve městě Pittsworth, kde jsme nabrali posledního člena naší výpravy. Měli jsme rychlou autobusovou prohlídku a vydali se dál. Čekala nás čtyř hodinová cesta do St. George. V prostorách místní střední školy nás přivítali úžasní lidé z RC St. George a měli pro nás připravenou večeři. Po večeři jsme si chvíli házeli s míčem a pak alou do hajan.
V neděli jsme zase vstávali v 6:00. Dali jsme si snídani a zaparkovali věci zpátky do autobusu. Přidal se k nám pán z místního Rotary klubu, vzal nás na prohlídku města během, které jsme na chvíli zavítali i na koňské závody a na borůvkovou farmu. MŇAMKA <3. A ty borůvky byly fakt obří, jakože doopravdy obrovský. Poté jsme se vydali na cestu do Mitchellu, která zase trvala asi 4 hodiny. Austrálie je obrovská, takže je tady všechno daleko od sebe. V Mitchellu jsme spali v chatkách. Ubytovali jsme se a dali si rychlý oběd. (V chatce jsem byla s holkama z Dánska a Švédska a pak se dvěma outboundkama, jedna jede do Finska a druhá na Slovensko.) Vydali jsme se do ‘termálů’, prostě dva bazény napájené podzemní teplou vodou. Oni tomu tady říkají lázně. Byli jsme tam asi 3 hodiny. Šli jsme se převléct zpět do kempu a pak hurá na večeři. Nedělní večeři pro nás připravil Rotary klub Mitchell. Na zpáteční cestě jsme museli přeskočit plot, jelikož jsme ve tmě nemohli najít branku. A pak nás čekat…čekal…táborák a marshmallows. Zase jsem jeden marshmallonek spálila, ale co. Chybama se člověk učí. Okolo desáté alou do pelíšku.
Další články od Michaely
