Jak už nadpis napovídá, jedná se o příspěvek o mé cestě do Austrálie. V 25 hodinách jsem navštívila Evropu, Asii a Austrálii. Takže v úterý 18. 7. 2017 celé tohle dobrodružství začalo. Nejdřív jsem se musel rozloučit s rodiči v Praze na letišti. Pak se jakým si záhadným způsobem prokousat skrze pražské letiště. Hned u první kontroly jsem málem zapomněla pas. Tohle prosím vás po mě nikdo neopakujte!!! Naštěstí mi ho jedna hodná paní z ostrahy podala. Šla jsem najít gate a ještě jsem byla od mamky přes telefon DŮRAZNĚ upozorněna na to, abych si dávala pozor na pas. Prošla jsem se trochu po letišti, a když byl čas, šla jsem zpět ke gatu a připravila se na nalodění do letadla. I slza ukápla, přece jenom na rok jsem opustila všechno známé a milované, rodinu, přátelé, rodnou vlast…no prostě úplně všechno. Přesně v 15:55 středoevropského času jsem vzlétla z pražského airportu. Leteckou společnost Emirates můžu vřele doporučit. Letušky byly moc milé a jídlo výborné.

Po šesti hodinách letu jsme přistáli v Dubaji. Z letadla jsem viděla nejvyšší budovu světa Burj Khalifá. V tomhle obrovském městě, které zářilo na všechny strany, mě vysadilo letadlo a já se musela dostat přes další kontroly a najít další gate. Dubajské letiště je pořádně obrovské a na to, že jsem tam byla o půlnoci, tam bylo asi tak milion lidí. Sice to chvíli trvalo, ale nakonec jsem to našla!!!! S asi 20 minutovým zpožděním jsme se dostali zase do vzduchu.

Tentokrát směr Singapur. Tam měla být jenom technická přestávka, tak jsem si naivně myslela, že budu moci zůstat v letadle. Ne nemohla jsem. Vyhnali nás do budovy letiště a musela jsem znovu vystát frontu na to, aby mi zkontrolovali batoh, pas a boarding ticket. Nakonec jsem se teda dostala zpátky do letadla a TENTOKRÁT KONEČNĚ SMĚR AUSTRÁLIE.

V 2:00 jsem přistála na letišti v Brissy. Nejdřív jsem musela projít dalšími kontrolami a pak vyzvednout kufr, což byl docela úkol. Nejdřív jsem stála u špatného výdejního pásu, a když už jsem to konečně našla, tak jsem musela vynaložit zbytek sil na zvednutí 28 kilového kufru. Na letišti mě vyzvedával inbound coordinator John. Opravdu jsem se bála, že nebudu rozumět, ale už po cestě k němu domů jsem zjistila, že je to docela v pohodě. Nevěřila jsem, že budu tak unavená, ale když jsem se dostala do postele, nevylezla jsem z ní až do oběda.

Další články od Michaely

Studium v zahraničí

Studium v zahraničí

pro středoškoláky

 

Chceš prožít nezapomenutelný školní rok 2020/21 v USA, Kanadě, Brazílii, Mexiku, Argentině, Kolumbii, Japonsku, Thajsku, Koreji, Austrálii, nebo na Taiwanu? Nebo v nějaké úplně jiné zemi? Zaregistruj se do našeho seznamu předběžných zájemců! 

Pro úspěšnou registraci do našeho seznamu potvrď prosím Tvoji emailovou adresu kliknutím na odkaz v emailu, který jsme Ti poslali. Děkujeme!

Pin It on Pinterest

Share This

Sdílejte tento příspěvek se svými přáteli!