Zdravím,
původně jsem byla rozhodnutá přidávat příspěvky po týdnech, ale nakonec jsem se rozhodla, že sice budu psát po týdnech, ale budou i speciální příspěvky. A tohle je jeden z nich.
Jelikož jsem tenhle víkend dělala spoustu vzrušujících věcí, nevydržela bych to čekání do dalšího týdenního hlášení.
V sobotu ráno jsem vstávala na můj vkus až moc brzy. Ale co nejsem tady, abych spala do oběda (jako doma) :-D. Ráno jsme jely do města, podívaly jsme se do pár obchodů a jely vyzvednout Annu z autobusu. Pak jsme jely do obchoďáku nakoupit pár věcí na večeři. Okolo poledne jsem se vrátily a začaly se…CHYSTAT…NA…RACES. Prostě na koňské dostihy, ale races zní líp. Pro mě teď obzvlášť, jelikož mi hlavu 24/7 krmí anglická slovíčka :-D. No spíš australská, ale o tom až jindy. Každopádně nám bylo doporučeno se naparádit, jelikož takovéhle závody tady bývají velká událost. Takže jsme se vyfešákovaly, Loreen nás vyfotila a odvezla na místo dění.
Hned první věc, co zjistila, byla že v botách na podpatku se po trávě ťape fakt blbě. Ale naštěstí to mé kotníky přežily. Měla jsem tam sraz s kamarády ze školy a bylo zvláštní je vidět v něčem jiném než ve školní uniformě. Bylo to super. Viděla jsem tolik koní na jednom místě jako možná nikdy předtím ne. Koníci, co závodili byli super rychlí a prostě úžasný. Jediný z čeho jsem byla trochu smutná, bylo že okolo byla spousta koní a já se na žádném neprojela. Ale sekundový smutek byl zahnán kamarády, legrací, jídlem a tím, že jsem zase viděla Annu, Petera a děti. Viděla jsem i vyhlášení soutěže krásy.
Další články od Michaely
