Zdravím z Austrálie,
mám se skvěle a moc si to tu užívám 
V pondělí se toho ani moc nedělo. Akorát odpoledne jsme šly s Loreen a pejsky na procházku. Vést psa, který je velký pomalu jak poník, je dost zvlášťní. Chvílema jsem si připadala jako bych doopravdy vedla poníka.
V úterý odpoledne jsme jely s Bungeem k veterináři. Bylo super náročné dostat ho do auta. Když jsme tam, pak přijely, samozřejmě se zpožděním, zjistilo se, že milý Bungee váží 40 kilo. No a pak se divte, že jsme ho nemohly zvednout. Stejný divadlo se odehrálo i při cestě domů. Ne že by do auta nechtěl, jen byl zmatenej z toho jak se nastupuje :-D. Později jsme jely k Russlovi (Rotarián) a jeho ženě. Mají moc roztomilou kočku…která si ale nerozuměla s mým nosem. Alergie se ozvala. Večer byl Rotary meeting, tentokrát v Rotary přístřešku. Je to místo, kde jsou takové neformální stmelovací meetingy, kde se sní nějaké jídlo a pokecá.
Ve středu jsem poprvé málem zaspala. No, stane se. Odpoledne Loreen vyzvedla mě a Annu ze školy, doma jsem si zabalila a dodělala pár věcí do školy. Na večer začaly závěrečné přípravy. Pakování auta a přívěsu, dělání svačin a nastavování budíků. Další den nás totiž čekala daleká cesta. CESTA…DO…BRISBANE!
Další ráno jsme vstávali velmi brzy. Jako fakt brzy. V 4:20. Abychom se nasnídali (malinko), oblíkli (hodně) a celkově připravili. V 5:00 jsme se vydali na 6,5 hodinovou cestu. Celkem to uteklo. Čtení, spaní, povídání a jídlo dokáží naplnit dlouhou cestu :-D. Když jsme dorazili do cíle (dům mého host-bratra Trenta a jeho manželky Emily), dali si něco k jídlu a vyrazily na nákupy. Za dvě hodiny v obchoďáku jsem si koupila dvoje náušnice. Jedny jsou s tučňáky, což je pecka. Ale jinak nic. Spíš jsem okoukla místní obchody. Jediné, co znám z Evropy je HM a Forever 21. Jinak nic. Když jsme se vrátily, setkaly jsme se s Trentem, Emily a Travisem (můj druhý host-bratr). K večeři byly výborné lasagne.
Další články od Michaely
