Popravdě, zdá se mi to, jako bych tu byla mnohem delší dobu a zároveň mi přijde, jako bych včera přijela. Zvykla jsem si na to, jak určitý věcí chodí, ale zároveň mě spoustu věcí překvapuje. Je to strašně zvláštní pocit a těžko se to popisuje.
Užívám si každý moment, i když je to tu náročný. Opravdu je. Moji host rodiče umí anglicky jen trochu a Gi (starší sestra), která umí anglicky skvěle, není vždy na blízku, takže se musím, ze všech sil snažit. Rozumět mi už nedělá takový problém jako první dny, mluvení furt jo – zvládám jen jednoduchý věty. To se ale zlepší díky škole (viz příští článek).
Za těch 7 dní tady, jsem rozdala víc pus na tvář (typický brazilský pozdrav), než za celý můj život v Česku.
Dnešní článek bude míň kecání a víc fotek jako shrnutí mých prvních 7 dnů tady.
Další články od Kláry
Strávila jsem nejlepší rok (17/18) mého života v Brazílii a teď mám hned dva domovy a jsem za to neuvěřitelně vděčná.
